INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého rájePrechod

VALEČOV - HRAD

POPIS A HISTORIE HRADU

Na západní straně Českého ráje leží hradba pískovcových skal tvořící jeho pomyslnou západní hranici a právě zde, na jejich okraji byl nad vsí Boseň na jižním konci planiny vrchu Mužského vystavěn hrad Valečov. Stavitel hradu vybral pro místo výstavby hradu čtyři poměrně mohutné skály oddělené krátkými průrvami, které byly pro potřebu obrany zazděny a tím vznikl ucelený obranný blok. V něm a na něm byl vybudován skalní hrad s tesanými světnicemi (stejně jako tomu bylo u nedalekých Drábských světniček, kde jsou vidět dodnes), který byl v prvopočátku doplněn dalšími, převážně dřevěnými stavbami.

I když se již dnes nedá přesně rekonstruovat původní stav, dá se předpokládat, že cesta do původního skalního hradu vedla jakoby po hřebenu na jihovýchodní straně, který byl přerušen příkopem a chráněn minimálně dřevěnou palisádou s dřevěnou bránou. Branou se vstupovalo do předhradí obdélníkového půdorysu s dřevěnými hospodářskými budovami a s do skály tesanou konírnou a vězením. Do samotného centra hradu, rozkládajícího se v obraném bloku čtyřech skal, se pak pokračovalo již jen pěšky úzkou tesanou brankou a skalní chodbou po schodišti. Zde se na třech skalách na západní straně obranného bloku rozkládal starý palác, postavený převážně ze dřeva. Celý skalní masiv byl provrtán světničkami, propojených chodbami, které sloužily jako zázemí hradu (kuchyň, sklady, zásobárny). Dnes již nelze přesně rekonstruovat původní podobu hradu z doby výstavby, neboť stopy po stavbách se v měkkém pískovci nezachovaly a pozdější přestavby hradu stopy po nich téměř zahladily.

Hrad Valečov

Přesný rok založení a výstavby hradu není známý, ostatně jako u většiny hradů v okolí z té doby, dá se však usuzovat, že byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století. První písemná zmínka v písemnostech patří události, kdy se v letech 1316 – 1318 Bartoš mladší z Valečova účastnil rozbrojů Valdštejnů z nedalekého hradu Valdštejn, proti jejich příbuznému (bratranci) Vokovi z hradu Rotštejna. V té době je Valečovské zboží poměrně malé a patří k němu jen dvě celé vesnice Zápudov a Zásadka a část obce Boseň, kde vlastní část patronátního práva ke zdejší faře. Bartoš mladší však vlastnil ještě Straky u Nymburka a další členové poměrně rozsáhlého rodu jsou uváděni i v Křinci či na Jabkenicích. Po nich se na hradě Valečov píší Beneš, Heřman, Ctibor a Vojslav z Valečova – posledně jmenovaný je knězem na výše zmíněné faře v Bosni, která patří pod patronát hradu Valečova. Dalšími majiteli hradu a panství se skrze dědictví na počátku 15. století stávají synové Heřmana z Valečova, bratři Bartoš a Bernard. To již, ale na pole dějin, vstupují husitské bouře. Ač zpočátku vlastně jediní z okolních pánů, staví se bratři Bartoš a Bernard okamžitě na stranu husitů. Pravděpodobně na jejich rozhodnutí mělo vliv sousedství s nedalekým cisterciátským klášterem v nedalekém Hradišti, které do jisté míry v té době oba bratry hospodářsky znevýhodňovalo. Proto oba bratři celou dobu pevně stojí za husitským programem a patří mezi blízké spojence a přátele samotného Jana Žižky z Trocnova a od počátku husitské revoluce se aktivně účastní vojenských tažení husitských polních vojsk. V roce 1423 začala systematická válka husitů proti Čeňkovi z Vartemberka, který již poněkolikáté změnil stranu a zřekl se přímo v Jihlavě kalicha a oba bratři byli pozváni Janem Žižkou na poradu k postupu husitů proti němu. V té době Čeňek vlastnil nedaleké statky patřící hradišťskému kláštěru.

I po Žižkově smrti patřili Bartoš a Bernard k věrným zastáncům kalicha, do jejich správy byl převeden i husity dobytý hrad Valdštejn, na kterém byl v roce 1427 vězněn kandidát na českého krále Zikmund Korybutovič. V neklidné době roku 1439 využívá rozpory mezi jednotlivými stranami Jindřich z Vartemberka a náhle zaútočí na hrad, jeho posádka je slabá a nepřipravená a tak ho poměrně jednoduše dobývá. V té době je majitelkou hradu vdova po jednom z valečovských bratrů Machna (neví se přesně po kterém), po útoku je Machna i se dvěma syny Janem a Břaňkem zajata a odvlečena na děčínský hrad a Valečov je pobořen a vypálen. Po dvou letech věznění v roce 1441 nuceně podepisuje Machna smlouvu o přenechání hradu Valdštejna a dalších držav Jindřichovi z Vartemberka. V letech 1443 - 1444 vedli Pražané s Jindřichem z Vartemberka spory, které přerostly v rozsáhlý ozbrojený konflikt proti jeho državám. Na straně Pražanů se angažují i Břaněk a Jan Valečovský a po ukončení bojů se ujímají svého neprávem odňatého majetku. Valečov je však po dobytí stále v rozvalinách a tak ho alespoň provizorně opravují do obytného stavu. Poté dochází k dělení majetku mezi oba bratry a jejich bratrance Vaňka, který dostává do správy Kněžmost a píše se jako Vaněk Valečovský z Kněžmosta. Někdy v té době Břaněk z Valečova předčasně umírá a hrad spadá pod správu Jana Valečovského. V roce 1462 dostává za služby od Jiřího z Poděbrad panství Lhotici jako odúmrť po Mikšovi Mnichovi ze Lhotice. A tak Jan zanechává pouze provizorně opravený hrad svému bratranci Vaňkovi a stěhuje se na pohodlnější a větší lhotické panství, kde v roce 1464 bez dědiců umírá.

Vaňek z Valečova byl asi politicky nejvýznamnějším majitelem hradu Valečova. Již v roce 1448 se účastní vítězného tažení Jiřího z Poděbrad, v té době ještě zemského správce, na Prahu. Po obsazení Prahy se zde natrvalo usídluje a získává od Poděbrada také funkci purkmistra Starého Města Pražského. Roku 1452 je jmenován členem zemské rady, která funguje jako poradní skupina Jiřího z Poděbrad. Ještě na konci roku 1452 se stává podkomořím královských měst a tuto funkci zastává až do roku 1468. Díky těmto významným funkcí přichází Vaněk Valečovský k velkému majetku (např. získává od krále panství Opočno a několik menších statků v Praze). Vaněk díky svému bohatství provádí i rozsáhlou rekonstrukci Valečova. Při finančně nákladné investici hradu nechává na hradě vystavět nový palác a hrad znovu řádně opevňuje. Nový palác stojí na čtvrtém skalním bloku a má díky skalnímu útvaru, který musí věrně kopírovat stavebně zajímavý tvar. Stavitel se s problémem nepravidelného (ledvinovitého) půdorysu popasoval výborně, skála se směrem k východu zužuje a v tupém úhlu mírně láme a spodní patro paláce proto věrně kopíruje skalní útvar, v prvním a druhém patře pak jsou už použity konzoly k částečnému vyrovnání nepravidelného půdorysu. Zaujme také do dnešní doby zachovaný prevét vystupující ze rovné zdi v úrovni prvního patra, či do dnešních dnů částečně zachovaný krb. U hradu je také vybudováno rozsáhlé podhradí opevněné hradbou a chráněné dělostřeleckými baštami - další menší podhradí se npak acházelo pod parkánem. V podhradích byly vystavěny hospodářské budovy sloužící pro chod hradu a zároveň sloužila jako zimní ubikace pro vojáky. Již v roce 1468 vpadla od severu do Čech lužická vojska a i když napadala a plenila okolní vesnice - obětí se jí stal i samotný Kněžmost -Valečovu se díky jeho silnému a novému opevnění raději vyhnula. Posléze bylo lužické vojsko zahnáno na útěk královským vojskem Jiřího z Poděbrad. Vaněk Valečovský umírá v roce 1472 a hrad Valečov se po Vaňkově úmrtí dostává do rukou jeho švagra Samuela z Hrádku a po něm jej dědí jeho syn Jiří Samuel z Hrádku.

Počátek 16. století je pak pro hrad Valečov dobou střídání majitelů - postupně se dostává do majetku rodu Donínů z Donína, poté Šelemberků, který ho prodávají rodu Berků z Dubé. Teprve v polovině 16. století se na hradě usídluje rod Vančurů z Řehnic, konkrétně se majitelem stává Jiří Vančura z Řehnic. Prvním známým z rodu, o kterém se lze z historických listin dočíst, je Václav Vančura, který je stejně jako předešlý majitel hradu Vaněk z Valečova ve vojsku Jiřího z Poděbrad a účastní se tažení na Prahu. V té době získává od krále zemanský titul a jeho rod prudce stoupá na společenském žebříčku. Spolu s hradem Valečov patří Vačurům také nedaleké Krnsko, Vtelno, Brodce či Studénka. V roce 1554 Jiří Vančura umírá a valečovské zboží dědí jeho synové Hynek a Zikmund, to je rozděleno mezi bratry na dvě podobné části a je mezi ně napůl rozdělen i hrad Valečov. Hynek dostává přední část hradu a k tomu např. městečko Kněžmost, polovinu Bosně Zápudov atd. Zikmund získává zadní část a k ní dvůr v Lískovicích, Hrada, Branžež, druhou polovinu Bosně či Mohelnici nad Jizerou atd.

Hrad Valečov

Bohužel na polovinu byl rozdělen i hrad Valečov a to skoro doslova, nádvoří hradu byla rozdělena zdí s brankou pro přístup ke společné studni, do hradby byla vyražena ještě jedna provizorní brána a i samotné hradní jádro ztratilo charakter pevnosti a začalo sloužit pouze jako přechodné sídlo majitelů panství a jejich správy. Až v roce 1592 spojuje obě poloviny hradu v jeden společný celek nový majitel Albrecht Zdeněk ze Sulevic. Po něm hrad vlastní ještě Jindřich Kapoun ze Svojkova, který v roce 1610 umírá a majetek a i hrad je opět dělen na dvě poloviny mezi jeho syna Kryštofa a vnuka Jindřicha Jana (potomek po předčasně zesnulém synovi Janovi). Jindřich Jan v roce 1620 svoji polovinu odprodává svému strýci Kryštofovi a hrad je opět spojen do jednoho celku. Kryštov Kapoun je však v roce 1622 odsouzen ke ztrátě 1/3 majetku za účast a podporu stavovského povstání, zabrán je mu však majetek celý. Ze zápisu konfiskace vyplývá, že ke hradu Valečov tehdy patřil i poplužní dvůr, tři mlýny, polovina městečka Kněžmost, ves Vepřsko, Zájezdy a Koprník, dále Boseň s patronátem místnímu kostelu, obce Mužský, Zásadka a Zápudov a část Branžeže a některé rybníky a lesy.

Celé valečovské zboží kupuje v roce 1623 Albrecht z Valdštějna a ten je prodává zemskému hejtmanovi Gerhardovi Tagisovi z Hulstu. Když se však Tagis dostává s Valdštejnem do pře, je mu celý majetek zabrán. V roce 1634 je Valdštejn zavražděn a Tagis se snaží získat své ztracené majetky zpět a to se mu i daří. V roce 1646 pak Valečov se statky prodává Danielovi Freislebenovi, po jeho smrti po něm zůstávají velké dluhy a tak jeho manželka prodává Valečov v roce 1652 Ferdinandu Arnoštovi z Valdštejna, který je i majitelem nedalekých Zvířetic a Studénky. Jeho syn Arnošt Josef z Valdštejna se ujímá v roce 1674 již poměrně rozsáhlého majetku zahrnujícího např. Valečov, Hradiště, Kněžmost, Studenku, Kněžmost, Skály s Turnovem...) a vytváří z něj jednotné panství Mnichovo Hradiště. Hrad Valečov již hraje pouze roli správního a hospodářského sídla pro oblast Kněžmosta. Správa je však na počátku 18. století soustředěna centrálně na Klášteře a valečovská správa panství je zrušena. V hradu sice ještě nějaký čas bydlí úředníci, ale v polovině 18. století je definitivně opuštěn a ponechán na pospas osudu. Poté už slouží pouze jako zdroj kvalitního stavebního materiálu a v 19. století se jeho skalní jeskyní místnosti stávají obydlím chudiny. V roce 1892 je vydán příkaz hejtmanství v Mnichově Hradišti, že veškerá chudina se musí z hradu Valečova vystěhovat, avšak ještě na počátku 20. století jsou některé skalní světnice obývány.

V roce 1914 provedl Klub českých turistů první stavební zajištění hradu Valečova a zabránil tomu, aby se zříceniny hradu dále rozebíraly na stavební materiál. V roce 1933 pak bylo provedeno další statické zajištění opravou zdiva, vyplněním uvolněných kamenů maltou a skála pod hradem byla zpevněna betonovou výplní, na hradě v nebezpečných místech bylo instalováno kovové zábradlí. V roce 1994 se hrad dostává do majetku obce Boseň, která pokračuje v jeho opravách a zpřístupňování, pod hradem se konají v turistické sezóně koncerty a další kulturní akce. Je zřízena opět průvodcovská služba, která byla zrušena v 70. letech 20. století a hrad dostává svého kastelána.

FOTOGALERIE

Frýdštejn hrad
Západní strana hradu (7/2013)


Přístupové schodiště do podradí a ke hradu (7/2013)

Frýdštejn hrad
Přístupová chodba do centra hradu (7/2013)

Frýdštejn hrad
První přízemní místnost před výstupem do hradu (7/2013)

Frýdštejn hrad
Tesané okno na přístupovém schodišti (7/2013)

Frýdštejn hrad
Přístupové schodiště k paláci a vrchní části hradu (7/2013)

Frýdštejn hrad
Pohled mezi skalní bloky zpevněné hradbou (7/2013)

Frýdštejn hrad
Zříceniny nového paláce hradu Valečov (7/2013)

Frýdštejn hrad
Rekonstrukce podoby hradu po výstavbě nového paláce (dle P. Chotěbora) (7/2013)


V novém paláci (7/2013)

Frýdštejn hrad
Pohled oknemz nového paláce (7/2013)

Frýdštejn hrad
Přízemní dozdívaná místnost hradu (7/2013)

Frýdštejn hrad
Tesané chodby spojují jednotlivé části hradu (7/2013)

Frýdštejn hrad
Úzké chodby nejsou nic pro klaustrofobiky (7/2013)

Frýdštejn hrad
Tesané chodby se schodištěm (7/2013)

Frýdštejn hrad
Přístupové schodiště k paláci (7/2013)

Frýdštejn hrad
Schodiště tesané do skály (7/2013)

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.
Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@gmail.com
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Použité zdroje informací

© 1999 - 2014 Interregion Jičín