INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje

HRAD ROTŠTEJN

HISTORIE A POPIS HRADU

Hrad Rotštejn se řadí k typickým mohutným skalním hradům s komplikovanější zděnou architekturou, kterých nalezneme v širším okolí několik. Založení a výstavbu hradu Rotštejn (Rothenstein čili Červený kámen) lze datovat do druhé poloviny 13. století. V té době vlastní zdejší rozsáhlé území pod Kozákovem mocný rod Markvarticů a ti zde také ve 13. století zakládají několik hradů. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice (1234–1269), kdo hrad založil a to zřejmě jako sídlo pro svého syna Voka, který se již v písemnostech nazýval podle hradu „z Rotštejna“. V té době byly hradní budovy, postavené na skalním hřebeni, převážně dřevěné a díky tomu došlo po roce 1272 (někdy je uváděn rok 1275) k požáru, kdy celý hrad kompletně vyhořel. Majitel však nechal hrad okamžitě obnovit a většina budov byla vystavěna již jako hrázděná.

Hrad Rotštejn

Vok má podle písemností tři syny a to Zdeňka, Voka a Jarka. Na počátku 14. století se k rodovému majetku dostává syn majitele stejného jména Vok II. z Rotštejna. Vok II. však nedokáže žít se svými příbuznými z okolních hradů ve shodě a vede s nimi táhlé soudní spory, obzvláště má problémy se svými bratranci z hradu Valdštejn, kteří pravidelně napadají jeho vesnice, kde kradou koně a dobytek, či přímo okrádají jejich obyvatele. Ze soudních spisů je patrné, že Vok kvůli tomu vede spoustu soudních sporů v Praze, Novém Bydžově či Nymburce. Situace se vyhrotí natolik, že v roce 1318 napadají Valdštejnové přímo hrad Rotštejn, který i dobudou a vypálí - zároveň jsou vypleněny i okolní Rotštejnovi obce Klokočí, Loučky, Loktuše, Bukovina a další. Dokonce majitele hradu Voka z Rotštejna chytí a na krátký čas i uvězní. Na této „rebélii“ proti Vokovi se podílí více jak 150 příslušníků nižší šlechty z blízkého i vzdáleného okolí. Opět se tento útok dostává Vokovou žalobou k soudnímu řízení a teprve v roce 1322 vychází verdikt, při kterém má dostat majitel Rotštejna odškodnění. K tomu však samozřejmě nedojde a tak soudní spory pokračují a jejich výsledek nám je již neznámý. Každopádně po této další zkáze hradu je podle tehdy módní německé architektury vystavěn na hradě velký zděný palác. Po smrti Voka z Rotštejna se majetku ujímá jeho syn Zdeněk z Rotštejna. Vokovi potomci pak drží hrad až do počátku 15. století - v roce 1360 je na hradě například uváděn Ješek (Jan) z Rotštejna, který zde z povolení císaře Karla smí podle vydaného dokumentu pořádat pravidelné úterní trhy. Ješek je jedním z mála Rotštejnských pánů, který dosáhl většího politického významu je třeba připomínán ještě v roce 1407 coby místopurkrabí pražského hradu. Ješkem však rodová linie Rotštejnů vymírá (pravděpodobně roku 1412 nebo 1413) a protože Ješek nemá žádné potomky, přechází majetek do držení jeho manželky Žofky.

Pravděpodobně v roce 1415 kupuje od Žofky hrad Rotštejn a k němu náležející zboží Ondřej Palandra z Vavřin. Na spadnutí je však pohnutá doba husitských válek a Ondřej Palandra i jeho syn Václav stojí pevně za císařem Zikmundem na katolické straně. V roce 1423 se nedalekého hradu Valdštejna násilím zmocňuje pán podobojí Jan Rozvoda ze Stakor a situace se pro Václava ještě zhoršuje, když vojsko Jana Žižky o rok později obsazuje blízké město Turnov. Někteří historici se domnívají, že na Rotštejn došla řada v r. 1426, kdy se předpokládalo, že byl v červenci husity dobyt a vypálen. Jsou to však pravděpodobně jenom dohady, protože žádný archeologický průzkum dobytí či vypálení hradu husity nepotvrzuje a ani písemné prameny se o dobytí či obléhání nezmiňují. Každopádně je až s podivem, že by si husité blízkého katolického hradu nijak nevšímali a ani ho neoblehli. Po roce 1437 Palandrové hrad Rotštejn opouští a přesídlují do tvrze (hospodářského dvora) v Klokočí, důkazem může být dokument z roku 1439 v němž se již píše Vaněk Palanadra z Vavřin a Klokočí. Je možné, že hrad je ještě nějakou dobu obýván, ale později ponechán svému osudu. Dějiny hradu se uzavírají v roce 1514, kdy celé rotštejnské panství postupuje majitel Jan z Boskovic věřitelům a v zápisu o převodu je uváděn i pustý hrad Rotštejn. Několikrát se pak hrad Rotštejn stává útočištěm pro utečence, kteří se tu ukrývají v nepříznivých válečných dobách. Ti zde také při patě skal budují provizorní skalní příbytky, kterým se říká „hradní sklepy“, i když s původním hradem nemají nic společného. Tyto obytné místnosti byly hospodářsky využívány majiteli nedalekých chalup ještě na konci 19. století. Měkký pískovec, na kterém je hrad postavený, po staletí přirozeně podléhal silné erozi a také lidé z okolí si brali kámen z hradu i ze skal pod ním, k výstavě domů, chalup a chlévů. Je tak v dnešních dobách poměrně těžké přesně rekonstruovat původní podobu hradu.

Rotštejn - panorama

Jediné dobře viditelné zbytky tvoří zdi zděného hradního paláce a pouze několik výklenků či závrtů rozesetých ve skalách dává tušit velikost zdejšího hradu. Hrad byl vystavěn na výrazném pískovcovém hřebeni, který tvoří několik skalních bloků, ve spodní části se zřejmě na západě nacházely hospodářské stavby, které tvořily zázemí hradu a byly obehnány hradbou, kterou však musíme pouze předpokládat, z fortifikací a hospodářských budov nezbylo do dnešní doby téměř nic. Skalní bloky v hlavní části hradu ukrývaly zřejmě vytesané prostory, kombinované se zděnými konstrukcemi. V dnešní době lze v jádru, v pomyslném třetím poschodí, identifikovat černou kuchyni se zachovaným komínem. Hned u kuchyně lze nalézt do skály tesanou hradní studnu, ta měla hloubku téměř 50 metrů a voda ze studny byla pravděpodobně dopravována vzhůru šlapacím kolem. Studna částečně zanikla spolu s hradem, když se do ní později zřítil hradní krov a erodované skály. Do tohoto prostoru se dnes lze dostat jedinou zachovalou původní hradní chodbou. Hradní jádro se pak nalézalo v nejvyšších patrech, na střední skále – ta je dnes přístupná dřevěným schodištěm. Od hlavní skupiny skal zůstává na jihu oddělena skála nazývaná Hlídka, na které byla nejspíše vystavěna až třípatrová obytná věž (donjon). Přístup k ní vedl velmi pravděpodobně z hradního jádra po dřevěném mostě a sloužila zřejmě jako poslední útočiště obyvatel hradu.

Od roku 1953 je hrad Rotštejn majetkem obcí Klokočí a Mírová pod Kozákovem a od roku 1988 na zdokumentování a záchraně hradu Rotštejn pracuje Občanské sdružení Ochrana Klokočských skal. v roce 2004 byla památka po odborném zajištění otevřena Skalní hrady – Fišera Durdík – encyklopedie Sedláček Oficiální stránky hradu

POVĚST O HRADU

Dlouho, dlouho spočíval poklad na Rotštejně v hloubi země, než se našli odvážlivci, kteří jej chtěli mermomocí vyzvednout. Několik občanů se na to smluvilo. Nebyli to lidé s odulými měšci, jen tak tak bídu dřeli, všem by se dukáty hodily. Ale přece dlouho rozmýšleli, jak na to, vždyť při odkrývání pokladů často jde o kůži a každému je hrdlo milejší než peníze. Radili se, po mnoho večerů hlavy sestrkovali. Jeden navrhoval svěcené drobečky, jiný kousek provazu z oběšence a kdoví co ještě. Na jednom se však shodli: že půjdou na hrad o velikonocích, až bude na Velký pátek zpívat kněz v Loučkách pašije. Na tom zůstali a podařilo se. Sotva se všichni sešli, otevřela se před nimi zem a modré plamínky zasvítily nad hromadou peněz. Ano, ale kdo má pro ně jít? Teď, když měli bohatství na dosah ruky, ztratili všichni odvahu. Hledí žádostivýma očima do podzemní skrýše, ale nikdo se nehýbá. Až nějaký Tolar se přece osmělil a šel. A ne jednou - několikrát se odvážil do hloubi země a vyšel obtěžkán zlatem. "Už dost, už nechoď!" varovali ho společníci, když viděli, že čas pokročil a Tolar se přece ještě chystá dolů. "Času habaděj," namítl smělec, "však tam už jenom na chviličku skočím." Ale sotva zmizel v černé díře, země se za ním zavřela a Tolar v jeskyni u pokladu okamžitě usnul. Ani nevěděl, co se přihodilo. Když procitl, viděl před sebou východ z podzemí a domníval se, že únavou u peněz jen tak zdříml. Druhové naň jistě netrpělivě čekají a neumějí si vysvětlit, proč tak otálí. Spěšně vykročil Tolar na boží světlo a zůstal udiven stát. Na nádvoří rozvaliny nebyly ani hromádky peněz, ani jeho společníci. Naplněn nepěkným podezřením, že ho chtěli ošidit o spravedlivě zasloužený podíl, bral se domů. Tam se teprve dozvěděl, že si pospal celičký rok. Cesta za pokladem se mu ale nevyplatila. Dlouhý spánek v podzemí jakoby mu byl všechny síly vstřebal. Valem chřadl. Jen krátkou dobu se těšil z toho, co mu druhové poctivě odevzdali, a již se musel brát na věčnost, kde peníze nemají cenu a kam jen poklady srdce člověka doprovázejí.

Autor, zdroj: 10 zastavení v Českém ráji, Jaroslava Velartová, 1990

FOTOGALERIE


Rotštejn (7/2003)


Rotštejn - zpod hradu (7/2003)


Hradní studna - původně 48 metrů hluboká (7/2003)


Průchod hradem zajišťují dřevěné lávky (7/2003)


Pohled skrz otvor skály zvané Zvonice (7/2003)


Průchod hradem zajišťují dřevěné lávky (7/2003)


Pamětní nápis na skále upomíná, že zde byl 22.7.1922 zastřelen pytláky hajný Jan Novák (7/2003)


Skalní blok na kterém stávala věž (7/2003)


Příchod k hradu (6/2017)


Původní zdivo zajišťuje před hroucením novodobě vystavěný cihlový oblouh (6/2017)


Cesta k současnému vstupu do hradu (6/2017)


Samostatná jižní skalní věž na níž stával pravděpodobně třípatrový donjon spojený s hradem dřevěným mostem (6/2017)


Typický pohled na skálu nazývanou "Zvonice" (6/2017)


Původní průchod z nádvoří (6/2017)


(6/2017)


Gotické okno (6/2017)


Jádro hradu (6/2017)


Obvodové zdi uzavírající jádro hradu (6/2017)


Pohled z nejvyšších pater do centra hradu (6/2017)


Cihlový oblouk je vystavěný ve 20. letech 20. století (6/2017)


Bylinková zahrádka (6/2017)


Zbytky světnice(6/2017)


Pohled z palácového patra k jižní skále, na které stávala obytná věž (6/2017)


Zeď v centrální části hradu (6/2017)


Typický pohled na "Zvonici" (6/2017)


Magický Kozákov z Rotštejna (6/2017)


Panoramata jsou z vrchní části hradu úchvatná (6/2017)


Dominanta Českého ráje z hradu Rotštejn (6/2017)


Pohled ke Klokočí (6/2017)


Přístup na vrchol skály (6/2017)


Pozůstatky skaních místnotí a opevnění (6/2017)


Pohled dolů skrze uměle vystavěný podpěrný oblouk (6/2017)


Gotické okno na původní zdi u studny (6/2017)


Pohled do hradní studny, dnes již zpola zasypané kamením - původní hloubka dosahovala téměř 50 metrů (6/2017)


Průduch černé kuchyně (6/2017)


Přístup původní chodbou (6/2017)


(6/2017)


Zvonice (6/2017)


Jižní skála (6/2017)


Současný vstup do hradu (6/2017)


(6/2017)


Novodobé hradní sklepy (6/2017)


Labyrint nepůvodních místnůstek tesaných do skály (6/2017)


Pohled do výšin skal ke gotickému oknu (6/2017)


Skála "Zvonice" a zbytek hradby (6/2017)


Detail hradby (6/2017)


Pohled na hrad od severo-západu (6/2017)


Stará pohlednice hradu Rotštejn


Obydlí pod hradem Rotštejn na staré pohlednici (před rokem 1905)


...stejný pohled na obydlí, ale kolorovaný (před rokem 1905)


Rotštejn - "Zvonice" a hradní sklepy na historické pohlednici

PANORAMA

Panorama z hradu Brada
Fantastické panorama z horní palácové plošiny hradu, přehlédne blízkou horu Kozákov i většinu dominant Českého ráje (6/2017)

Panorama z hradu Brada
Hradní jádro (6/2017)

Panorama z hradu Brada
Gotické okno a studna (6/2017)

Panorama z hradu Brada
Prostor předhradí, kde mohly stát hospodářské budovy (6/2017)

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999. Autoři projektu Interregionu: Lukáš Prýmek, Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky......

Pokud není uvedeno jinak (není uveden zdroj), tak obsah webových stránek (texty, fotografie...) náleží autorům Interregionu Jičín. Veškerý obsah stránek patřicí Interregionu Jičín podléhá licenci Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

© 1999 - 2018 Interregion Jičín