INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

HRAD MYDLOVAR (MYDLOVARY, KOSTOMLATY)

SITUACE HRADU

Nedaleko od břehu Labe se nachází pozůstatky mokřadního hradu Mydlovar (jindy nazývaný též Mydlovary či Kostomlaty). Opevněním tohoto v rovině postaveného hradu byl hlavně vodní příkop uměle vytvořeného slepého ramene řeky Labe, který hrad obepínal téměř ze tří stran a dále okolní mokřad. Hrad byl vystavěn na uměle navršeném pahorku vyčnívajícím asi 10 metrů nad hladinu řeky. Jednalo se o vodní hrad, který je v našich končinách poměrně velmi vzácný. Vznik hradu je kladen někdy kolem roku 1280. Další pozoruhodností hradu je, že měl plášťovou hradbu vystavěnou kompletně z pálených cihel, na dobu svého vzniku opět nezvyklé řešení a zřejmě je to z té doby jediný celocihelný hrad v České republice. Důvodem pro cihly byl pravděpodobně nedostatek kvalitního kamene v okolí. Jak hradba vypadala a jak na sebe cihly navazovaly si můžeme povšimnout na nedalekém nymburském kostele, jehož nejstarší část pochází z doby vzniku hradu a jež byl pravděpodobně vystavěn souběžně z hradem stejnou stavební hutí. Nížinný hrad byl, díky vodnímu opevnění, na svou dobu poměrně nedobytný, ale daní za to musela být obtížná hejna hmyzu, zvláště v teplém období.


Hrad Mydlovar (4/2019)

První zmínku o vsi Kostomlaty nalezneme v listinách již mnohem dříve, a to v roce 1223, kdy se píše o věnování vsi Opočnice klášteru ve Vilémově Sezemou z Kostomlat. Zachovalá listina je dokonce opatřena původní pečetí Sezemy z Kostomlat. V té době byly pravděpodobně Kostomlaty jen opevněným dvorem či jednoduchou dřevěnou tvrzí. Stavitelem hradu je s největší pravděpodobností Mutina z Kostomlat jehož existence je doložena v dokumentech z roku 1284. Po Mutinovi dědí panství jeho syn Sezema, který je zde doložen v první polovině 14. století. Dle dokumentu z roku 1346 daruje Sezemova dcera Perchta hrad Mydlovar svému synovi Půtovi, psaného z Častolovic, od kterého kupuje hrad a zboží k němu náležející Petr z Vartemberka. Ten hrad nedrží dlouho a majetek přechází na jeho bratra Jana z Kunštátu. Po krátkém čase však hrad opět mění majitele a novým pánem se stává Jan Puška z Kunštátu. Ten je zapáleným stoupencem husitů a tak ho pražané jmenují hejtmanem města Nymburka. Za to jeho mydlovarské panství napadlo a vyplenilo roku 1420 vojsko císaře Zikmunda a zřejmě v té době byl dobyt i hrad.

Když se dali do sporu pražští a poděbradští páni, zůstával Jan Puška stále na straně pražanů a tak ho Hynek Boček z Poděbrad na jeho hradě zajal a uvěznil - ve vězení asi po půl roce Jan Puška z Kunštátu umírá. Hrad Mydlovar získávají poděbradští, což dokazuje i dědická listina krále Jiříka z Poděbrad z roku 1472, kde Mydlovar připadá jeho synovi Jindřichovi mladšímu. Jindřich odkazuje hrad a celé zboží svému synu Bedřichovi a jeho matce Kateřině Vojtkové s podmínkou, že v případě nepokojů či války má být hrad k dispozici jeho staršímu bratru – jménem také Jindřichovi (označovaný jako starší). Díky této podmínce však v rodině vzniká pře, a tak Kateřina Vojtková prodává hrad v roce 1493 králi Vladislavovi II. za 5000 kop grošů. Ten nemaje finanční hotovost, zastavuje hrad proti dané částce Janovi ze Šelemberka. Rod Šelemberků prodává hrad Mydlovar na počátku 16. století Bedřichovi z Donína, který se však účastní stavovského odboje proti Ferdinandovi I. v roce 1547. Téhož roku Bedřich umírá a syn, který dědí majetek, je nucen hrad postoupit králi, pokutou za otcovu účast na rebelii. Celé zboží i s hradem je poté připojeno k Lysé nad Labem a v listinách z roku 1561 je hrad uváděn jako pustý.


Hrad Mydlovar - kompletní pohled na uměle navršený pahorek

Dnes se k hradu dostaneme, pokud půjdeme po břehu Labe, po modré turistické značce z Kostomlat do Ostré a ke zbytku stavby dojdeme poměrně nenápadnou pěšinou od řeky (označená značkou stezka k hradu). Po hradu zbyl uměle navršený pahorek uprostřed lužního lesa, který zbytky hradu pohltil. K vidění jsou příkopy, základy plášťové cihlové hradby a zasypané sklepy. Jiné stavby se v poměrně husté vegetaci již nedají identifikovat. Nejlepším obdobím pro návštěvu hradu Mydlovar je časné jaro, kdy ještě není narostlá vegetace a zbytky hradu jsou krásně vidět.

FOTOGALERIE


Hrad Mydlovar - označení odbočky k hradu (4/2019)


Hrad Mydlovar - pěšina s označením a krátkým popisem hradu (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar - drobná překážka na cestě k hradu (4/2019)


Hrad Mydlovar - pahorek na kterém stával cihlový hrad(4/2019)


Hrad Mydlovar - označník (4/2019)


Hrad Mydlovar - pěšina vedoucí na pahorek (4/2019)


Hrad Mydlovar - pěšina vzhůru (4/2019)


Hrad Mydlovar - nejvýraznější zbytky základů hradby (4/2019)


Hrad Mydlovar - koruna na které stávala hradba (4/2019)


Hrad Mydlovar - hradba z vnitční strany (4/2019)


Hrad Mydlovar - vnější strana hradby (4/2019)


Hrad Mydlovar - příkop a valy na severní straně (4/2019)


Hrad Mydlovar - viditelné zbytky cihlových staveb (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar - centrální část hradu (4/2019)


Hrad Mydlovar - příkop a valy (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar - další zbytky na obvodu pahorku (4/2019)


Hrad Mydlovar - propadlá centrální část centra hradu (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar - zbytky hradeb na západní straně (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar - západní hradba(4/2019)


Hrad Mydlovar - centrální část (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar - východní část, dole cesta k hradu (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar - pohled přes centrální část (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)


Hrad Mydlovar (4/2019)

PANORAMA


Hrad Mydlovar - nejvýraznější pozůstatky hradeb (4/2019)


Hrad Mydlovar - na koruně hradby, vlevo centrum hradu (4/2019)


Hrad Mydlovar - panorama centrální plošiny a zbytky hradeb v jiho-západní části (4/2019)

MAPA

Volba zobrazované mapy:

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Technická spolupráce: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2024 Interregion Jičín