INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionemVLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

ALAINOVA VĚŽ

POPIS

Na jihozápadním úpatí dominantní podkrkonošské hory Tábor (679 m) nalezneme jedinečnou kamennou věžovitou neogotickou stavbu, nazývanou od doby svého vzniku Alain Thurm (Alainova věž). I když jsme ji zařadili do kategorie rozhledny a svým výjimečným tvarem rozhlednu opravdu připomíná, (podoba se základnou známé jizerskohorské rozhledny Štěpánka u Příchovic je více než zřejmá), její prvotní účel byl zcela jiný. V případě elegantní romantické Alainovy věže šlo vlastně o nezvyklý šlechtický luxusní posed, postavený „ku kratochvíli a rozjímání“ zdejšího lomnického panstva. Alainova věž byla vybudována na popud tehdejších majitelů zdejšího panství, starobylého rodu Rohanů, jako součást velkolepě navržené podtáborské obory. Původně dvoupatrový honosný kamenný lovecký posed se po nedávné citlivé celkové rekonstrukci (spojené i s jistou parkovou úpravou nejbližšího okolí) změnil v další vyhledávanou českorajskou rozhlednu, s neobvyklým polygonálním vyhlídkovým ochozem.

Alainova věž
Alainova věž (2026)

Od roku 1851 pracoval ve službách severočeského šlechtického rodu Rohanů velmi nadaný stavitel Josef Pruvot (1806–1883), zastávajíce na jejich rozsáhlém panství funkci knížecího stavebního správce. Již roku 1858 (nedlouho po tragické smrti mladého knížete Alina) se Josef Pruvot pustil do práce na architektonických plánech podtáborské „kratochvilné“ věžovité stavby „Alain Thurm“. Honosný rohanský posed byl stavebně dokončen v roce 1862 (celkovým nákladem 1714 zlatých). Roku 1864 Josef Pruvot vystavěl okázalou novogotickou budovu radnice v Lomnici nad Popelkou. Z jeho pera pochází i budova malebného loveckého zámečku „v alpském stylu“ v blízké lomnické Oboře. Nejznámějším stavebním počinem dlouhodobě zůstává páně Pruvotova pozoruhodná přestavba rozlehlého rohanského zámeckého areálu v Sychrově. Součástí sychrovského anglického parku (26 ha) je též umělá romantická zřícenina Arturova hradu, na jejíž přestavbě se činorodý Pruvot taktéž podílel.

Alainova věž
Alainova věž po kompletní rekonstrukci (2016)

Alainova věž současnosti je jednopatrová kamenná stavba s osmibokým ochozem, její půdorys má tvar pravidelného osmiúhelníku se zastavěnou plochou přesahující 30 m2. Zdivo je provedeno z hrubých neomítaných pískovcových kvádrů. Celková výška věže obnáší 10,5 metrů, z níž dřevěná podlaha nesená trámy v prvním patře byla umístěna ve výšce 5,6 metrů (snesena při nedávné rekonstrukci věže). Následoval prostor o výšce 2 metry, který sloužil jako krytá pozorovatelna pro lovce - příhodné obzvláště v případě nepříznivého počasí. Prostor v prvním patře byl přístupný po levotočivém schodišti vedoucím středem štíhlé věžovité stavby. Dále již vedly krátké schody plochým kamenným stropem do osmiboké střešní nástavby vysoké 2 metry, na východní straně, s vchodem na ochoz. Ochoz věže se nachází ve výšce cca 8 m a byl lemován kamenným zábradlím s průhledy (při nedávné rekonstrukci obnoveno). Do Alainovy věže se dalo vstoupit ze dvou stran, ze severu či jihu, vysokými honosnými vstupy ve tvaru gotického lomeného oblouku, původně osazenými dřevěnými dveřmi, v horní části lomeného oblouku se skleněnou vitráží. Na západní a východní straně jsou umístěna opět vysoká okna ve tvaru lomeného oblouku, ve zbylých stěnách osmistěnu jsou lomené oblouky oken vkusně imitovány nikami. Stejně jako niky jsou i okna a dveře lemovány příčně položeným kamenným zdivem. Špalety oken i dveří jsou zešikmeny, a to směrem ven ze stavby. V bývalém prvním patře (původně krytá pozorovatelna) je zachováno osm malých obdélníkových otvorů, opět tvořených lomeným obloukem, sloužících jako střílny či otvory pro pozorování okolí. Z vnější strany je na každé hraně osmi hranu do výše prvního patra umístěn opěrný sloup čtvercového půdorysu, se zkosenou vrchní hranou. K jižnímu vchodu směrovanému z kopce vede úzké kamenné schodiště o sedmi širších stupních.

Alainova věž
Alainova věž po částečné rekonstrukci bez zábradlí a schodiště a s nerevitalizovaným okolím (6/2014)

Nad každým ze dvou vchodů je umístěna mramorová pamětní tabulka, v současnosti již hůře čitelné. Nad jižním vchodem je jednoduchý nápis „Alain Thurm“, nad severním vstupem je pak špatně čitelný nápis: "Dem Andenken desk Durchlauchtigen Prinzen Alain Rohan k.k. Escad Comand.(nečitelné).ei Lichtenstein Huszaren gewidmet geb am 8. October 1829. gest am 28. Sept. 1857" (Text přečetl a publikoval v roce 2006 František Mikule, Lomnice n./P.). Tento nápis se vztahuje k tragické události, kdy se mladý princ Alain, synovec Kamila Rohana, účastnil lovu na zámku Košťany, u svého přítele knížete Morice Lobkowice – a při nešťastném pádu z koně utrpěl smrtelná zranění. Již dříve v roce 1846 tragicky zemřel Alainův otec Benjamin Armand Rohan a jeho bratr. Alainův strýc Kamil se tehdy zavázal, že se o svého synovce postará. Bohužel další tragická smrt v rodině vnáší do Kamilova života velké výčitky svědomí nad nešťastně nesplněnou rodovou povinností. Právě díky Kamilově upřímné lítosti obdržela své jméno novogotická tklivá podtáborská věž, která byla věnována nehynoucí památce tragicky zesnulého mladého knížete Alaina.

Alainova věž
Alainova věž - stav věže v 50. letech 20. století

Původně honosný lovecký posed Alain Thurm měl důstojně trvale upomínat na mladého Alaina, knížete z Rohanů (1829–1857), který zahynul tragicky při koňských dostizích v Košťanech (zámeček a panství v Košťanech Rohané roku 1864 kupují a taktéž nákladně upravují). Alainova věž byla lomnickým panstvem využívána do začátku 1. světové války, svému prvotnímu kratochvilnému účelu sloužila pouhé půlstoletí. Po roce 1945 bylo lomnické panství knížatům Rohanům, na základě Benešových dekretů, zkonfiskováno. Následovala další pozvolná degradace dříve honosné šlechtické lovecké stavby ve smutnou zarůstající zříceninu (osiřelá zapomenutá stavba byla jistý čas utilitárně využívána jako skladiště krmiva pro zvěř, později občasné útočiště náhodných turistů ...). Vandaly byly časem zničeny dřevěná okna i dveře, kamenná stavba postupně zarostla náletovou vegetací, která pozvolna rozrušovala její staleté zdivo ... Dříve honosná aristokratická romantická stavba se postupně začala měnit ve smutnou zapomenutou podtáborskou ruinu.

V roce 2013 naštěstí přišla záchrana, dá se říci „za minutu dvanáct“. Došlo k vyřešení nejasných majetkových sporů kolem vlastnictví polozapomenuté věže (po 2. světové válce opomíjená „lesní“ stavba dokonce vypadla z katastru nemovitostí). Zchátralá Alainova věž byla majetkově přiřknuta městečku Lomnice nad Popelkou, které ji roku 2009 odkoupilo od Lesů České republiky. Věž prošla komplexní několikaletou pečlivou rekonstrukcí, byla odstraněna nejen náletová vegetace na věži a kolem ní. Degradující zdivo bylo vyspárováno a v chybějících místech opětovně dozděno, opravy se dočkaly plášť a střecha věže, při rekonstrukci bylo opraveno kamenné zábradlí, zcela zrušeno bylo zetlelé dřevěné/první patro věže. Byla nachystána i instalace kovového levotočivého schodiště (42 stupňů), které bylo v následujícím roce osazeno, spolu s novým horním kamenným zábradlím. Celé okolí prošlo citlivou revitalizací, byly sem umístěny lavičky, stojany na kola a instalována informační cedule. Pod věží vznikl malý rybníček, který napájí pramen (někdy zván též – jak jinak - Alainův pramen) čisté vody, vyvěrající nedaleko opravené věže. Alainovka se po dlouhých desetiletích konečně probouzí k novému životu, ve kterém již ale neslouží k občasné kratochvíli několika vyvolených jedinců. Z revidované romantické věže se stává v podstatě plnohodnotná rozhledna, s celoročním provozem, sloužící nejširší turistické veřejnosti. Z horního zpřístupněného patra věže se nabízí hezký výhled přes mýtinu jižním směrem – na kopec Zebín a město Jičín.

Alainova věž
Alainova věž (2026)

V historické linii podtáborské rohanské kratochvilné stavby rozlišujeme tři stavební etapy. První stavební etapa z roku 1862. Druhá stavební etapa v letech 1908–1912, kdy byla provedena první důkladná rekonstrukce věže, třetí stavební etapa proběhla v letech 2013 – 2015 (celková rekonstrukce věže - za více než 1 800 000 Kč; majitel město Lomnice nad Popelkou). V letech 2013–2014 proběhly na věži restaurační kamenické práce; roku 2015 došlo k usazení kovového točitého schodiště (v ceně 140 000 Kč). Roku 2015 byla znovuzrozená Alainova věž vyhlášena památkou Libereckého kraje.

Zřejmě nejznámější loveckou panskou kratochvilnou stavbou v Českém ráji zůstává dlouhodobě malebný zámeček Humprecht, vypínající se na měkkém návrší (343 m) nad ospalým městečkem Sobotkou. Tento romantický kratochvilný šlechtický objekt byl vystavěn v letech 1666–1668 pro hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic.

Rohanové jsou prastarý rod, původem z francouzské Bretaně, jehož kořeny sahají až do poloviny 10. století – prvním známým členem rodu byl vikomt Alain I. de Rohan. Do českých zemí přišli Rohanové jako uprchlíci po Velké francouzské revoluci, císař František I. jim uznal jejich knížecí titul. Kníže Karel Alain Gabriel Rohan (1764–1836) se usadil na zámku Sychrov (rod jej vlastnil do roku 1945), který roku 1820 zakoupil od Františka Adama z Valdštejna (1759–1823), spolu s blízkým Loukovem a panstvím Svijany. Právě ze zámku Sychrov Rohanové postupně rozšiřují své stabilní severočeské panství. Karlův syn Kamil Josef Rohan (1800–1892) zakoupil roku 1834 zakoupil lomnické panství a je to právě on, kdo nechává později postavit – u vydatného pramene na jižním svahu hory Tábor – jedinečný památník příslušníkovi svého rodu - romantickou Alainovu věž. V 50. letech 19. století se podnikavý Kamil Rohan stal mj. podílníkem stavby podhorské páteřní Pardubicko-liberecké dráhy (160 km; v provozu na etapy v letech 1857–1859).

Alainova věž
Alainova věž (2026)

Kostel v Loukově se připomíná ve 14. století. Na jeho místě byl v letech 1610–1612 vystavěn pozdně goticko-renesanční kostel Nejsvětější Trojice. Pod hlavním oltářem nového svatostánku nechal zbudovat rodinnou hrobku urozený Jáchym Ondřej Šlik (1569–1621), jeden z 27 českých protestanských pánů, popravených na Staroměstském náměstí v Praze, v červnu roku 1621. Roku 1824 je v Loukově u Mnichova Hradiště (o. MB), na východní straně kostela Nejsvětější Trojice, založena nová rohanská hrobka. O založení honosné hrobky, vzniklé mj. na místě vyklizené starší šlikovské hrobky, se zasloužili Karel Alain Rohan (1764–1836) a jeho dcera Berta (1782–1839). Zajímavost – kněžna Berta oficiálně reprezentovala rod Rohanů na svatbě císaře Napoleona Bonaparta (1769–1821) s Marií Louisou Habsbursko-Lotrinskou (1791–1847), tato proběhla v březnu roku 1810. V novogotické loukovské hrobce, čtvercového půdorysu, sní svůj věčný sen 41 příslušníků rohanského rodu, mezi nimi i tragicky zesnulý Alain, kníže z Rohanů (1829–1857), jehož jméno již více než 160 let nese romantická věžovitá stavba pod Táborem. Ostatky mladého knížete Alaina byly do loukovské knížecí hrobky uloženy 3. října roku 1857. Rozlehlá honosná rohanská hrobka byla během své existence několikráte přestavována a rozšiřována. Také zde svoji trvalou stopu zde zanechal knížecí stavitel Josef Pruvot, tvůrce Alainovy věže. Poslední rozšíření rohanské hrobky v Loukově proběhlo v roce 1908. V průběhu 20. století byla opomíjená panská hrobka několikráte vykradena. Omšelá stavba rohanské hrobky se vypíná nad řekou, obdivovat ji lze nejlépe od zánovního kovového mostu přes Jizeru.

Věž naleznete na modré turistické značce nedaleko rozcestníku Pod Alainovou věží, která tu kříží žlutou značku. Nejkratší přístup je sem od železniční zastávky Kyje po žluté turistické značce, cesta je však díky několika vydatným pramenům i v největších vedrech silně rozbahněná, bohužel i zastávka bývá obsluhována vlaky velmi sporadicky a to převážně jen v letním turistickém období. K věži se lze dostat také po modré značce z vrcholu Tábora, kde lze zanechat případně automobil, od rozhledny na vrcholu sem vede pohodlná lesní cesta, případně sem lze dojít po vrstevnici cestou kolem pramenu Cidliny a jezírka Pod Táborem po žluté značce z Košova. Poněkud turisticky opomíjená stavba věže si jistě zaslouží pozornost, zvláště po rekonstrukci září novotou a doufám, že se opět stane cílem příjemných procházek po úbočích hory Tábor.

PANORAMA 360°

Podržením tlačítka myši na obrázku se můžete rozhlížet - kliknutím na ikonu v pravém horním rohu se panorama zvětší na celou obrazovku.


Alainova věž - výhled z horního patra věže (5/2026)


Alainova věž - interiér věže ve výšce I. parta (5/2026)


Alainova věž - spodní patro věže (5/2026)


Alainova věž (5/2026)

FOTOGALERIE

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Celkový pohled přes mýtinu na Alainovu věž (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Alainova věž od jihu (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Jižní vstup do věže se schodištěm (6/2014)


Alainova věž - průběh rekonstrukce: Pohled skrz věž od jižního vstupu k severnímu (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Výstup z horního patra na střechu a příprava na točité schodiště - první patro chybí (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Pohled severními dvěřmi do interiéru věže (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Jižní portál vchodu, nad ním střílny prvního patra - vše provedeno gotickým lomeným obloukem (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Střílny v prvním patře věže a otvory pro trámy nesoucí podlahu prvního patra věže (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Lomené okno věže (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Boční slepá okna relizovaná mělkou nikou opět ve tvaru lomeného oblouku (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Alainova věž zasazená na mýtině lesa (6/2014)


Alainova věž - průběh rekonstrukce: Alainova věž v celkovém pohledu (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Detail vrchního patra a ochozu, boční nosníky zakončují sešikmené plochy (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Pohled na věž od jihu(6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - průběh rekonstrukce: Opakovatelný pohled přes mýtinu k věži (6/2014)

Alainova věž
Alainova věž - před rekonstrukcí: Původní, amatérsky opravovaná výdřeva v prvním patře (2005)

Alainova věž
Alainova věž - věž již pomalu pohlcoval les (2005)

Alainova věž
Alainova věž - věž ve špatnám stavu před rekonstrukcí (2005)

Alainova věž
Alainova věž - jižní schody pohlcené vegetací, která prorůstala i mezi zdivem věže (2008)

Alainova věž
Alainova věž - nosníky a nika - horní patro a ochoz se již začínaly pomalu rozpadat (2008)

Alainova věž
Alainova věž - severní strana obrostlá břečťanem (2008)

Alainova věž
Alainova věž - před rekonstrukcí byla věž již ve velmi špatném technickém stavu (2008)


Alainova věž - Kompletně rekonstruovaná věž a upravené okolí (6/2016)


Alainova věž - Jižní část Alainovy věže (6/2016)


Alainova věž - Pohled na nově opravenou věž od jiho-západu (6/2016)


Alainova věž - Západní okno nově rekonstruované věže (6/2016)


Alainova věž - Pohled na věž z východní strany (6/2016)


Alainova věž - Pramen nedaleko Alainovy věže napájí i rybníček pod ní (6/2016)


Alainova věž - Pohled na nové točité schodiště (6/2016)


Alainova věž - Vrchní část schodiště (6/2016)


Alainova věž - Odpočívadlo před závěrečným výstupem po zúžené části schodiště (6/2016)


Alainova věž - Pohled na schodiště (6/2016)


Alainova věž - vstup na schodiště (6/2016)


Alainova věž - pohled skrz střílnu v původním patře věže (6/2016)


Jižní vstup ze schodiště (6/2016)


Otvory po trámech vymezují prostor, kde původně bývalo první patro věže (6/2016)


Alainova věž - vstupní jižní potrál s lomeným gotickým obloukem (6/2016)


Alainova věž - vižní vstup a venkovní sedmistupňové schodiště (6/2016)


Alainova věž - vchod na vrchní plošinu s ukončením nového schodiště (6/2016)


Alainova věž - vrchní část věže a zábradlí (6/2016)


Alainova věž - pohled skrz odvodňovací otvory v kamenném zábradlí (6/2016)


Alainova věž - spoj zábradlí a odvodňovací otvory na horní ploše (6/2016)


Alainova věž - střešní nástavba kryje vstup a schodiště před nepříznivým počasím (6/2016)


Alainova věž - pohled přes vyhlídkové patro (6/2016)


Alainova věž - revitalizované okolí věže (6/2016)


Alainova věž - jižním směrem je vidět kopec Zebín a město Jičín (6/2016)


Alainova věž - okolí Alainovy věže pohledem z vyhlídkového patra (6/2016)


Alainova věž - informační cedule, nové lavičky a cyklostojany (6/2016)

Alainova věž
Alainova věž - severní strana věže (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž - severní vstup do věže (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž - paseka s výhledem na Jičín (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž - vrchní vstup (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž (5/2026)

Alainova věž
Alainova věž (5/2026)

NÁKRESY

Alainova věž
Příčný řez Alainovou věží (1912) - autor skenu: Kristýna Brožová

Alainova věž
Pohled na věž - z rekonstruovaných plánů Otakara Materny (1912) - autor skenu: Kristýna Brožová

PANORAMA

Alainova věž - panorama
Alainova věž - celkový pohled na věž a okolí ze severní strany (6/2016)

Panorama z hradu Brada
Alainova věž - pohled k jihu přes zábradlí (6/2016)

Panorama z hradu Brada
Alainova věž - celkové panorama pohledu z vrchu věže (6/2016)

Panorama z hradu Brada
Alainova věž - starší pohled po vymýcení lesa u věže a po částečné opravě věže (6/2014)

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Technická spolupráce: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2026 Interregion Jičín