INTERREGION JIČÍN - křížem krážem regionem • VLAKREGION JIČÍN - po kolejích Českého ráje a mnohem dál

HRADY, ZÁMKY, TVRZE A HRADIŠTĚ • ROZHLEDNY A VYHLÍDKY • PŘÍRODA
SAKRÁLNÍ STAVBY • DROBNÉ PAMÁTKY • TECHNICKÉ STAVBY • MĚSTO JIČÍN

HRAD PIHEL

POPIS A HISTORIE HRADU

Již téměř zcela zaniklý středověký hrádek Pihel přináleží mezi ona dávná opevněná šlechtická sídla, která dlouhodobě zůstávají zakryta rouškou dráždivého tajemství. Listy starobylých kronik o někdejším severočeském aristokratickém sídle spíše tajemně mlčí, dráždivou záhadou voní pak i sama návštěva skromňoučkých zřícenin někdejšího panského opevněného bodu.

Hrad Pihel - vrch Pihel (317 m) nese na svém vrcholu stopy po středověkém hrádku (12/2025)

Předpokládá se, že k založení hrádku Pihel došlo někde v 2. polovině 14. století, nejspíše ještě za poklidné vlády císaře Karla IV. - a to některým z příslušníků mocného severočeského rodu Házmburků. Dle profesora Augusta Sedláčka mohl být zakladatelem hradu Pihel snad již Hynek Zajíc, zvaný Zámořský (†1368), nejvyšší číšník Českého království, syn Oldřicha ze Žebráku. Hrádek samotný, i přes uvažovanou stavební náročnost objektu, zřejmě nebyl primárně určen jako trvalé panské sídlo, předpokládá se u něj spíše pomocná mocensko-správní funkce. V blízkosti hradu procházela jedna z větví starobylé frekventované obchodní stezky (Stará pražská stezka (něm. Böhmischer Steig, popř. Böhmweg), běžící z Prahy do Horní Lužice. Nový kamenný hrádek zaujal nevelký vrchol strmé čedičové kupy (317 m), která dominantně převyšuje (o cca 40 m) své malebné okolí. Poprvé se po novém opevněném sídle připomíná až roku 1396 Vilém z Pihele (taktéž příslušník rodu Házmburků). Urozený pan Vilém zastával vysoké církevní funkce, od roku 1395 byl proboštem boleslavským, od roku 1398 též proboštem litoměřickým. Hrad Pihel i své významné církevní funkce udržel si pan Vilém až do své smrti roku 1406. Roku 1402 a 1408 připomíná se též Hynek Zajíc (bratr Vilémův) z Pihele. Zřejmě posledními majiteli Pihele z rodu Házmburků byli Vilémovi synové Vilém a Hynek.

Hrad Pihel - pokus o rekonstrukci hradu (autor J. Valečka)

Dalším známým majitel pihelského hrádku stal se, za dosud neobjasněných okolností, někde před rokem 1421 pan Jan z Chlumu, řečený Kepka, kdys věrný průvodce mistra Jana Husa na jeho poslední cestě do Kostnice. Pan Jan z Chlumu byl bezpochyby nejvýznamnější osobností mezi držiteli hrádku Pihel, zasedal i na čáslavském sněmu v červnu roku 1421. Rod pánů z Chlumu byl v dřívějších dobách majitelem nedalekého skalního hrádku Svojkov. Pánové z Chlumu byli ve službách svých mocných sousedů Berků z Dubé, s nimiž mj. poznali i značný kus jižní a západní Evropy. Jan z Chlumu byl nadto zkušený válečník, který byl v únoru roku 1414 pověřen v italské Boloni – a to přímo samotným císařem Zikmundem - vojenským doprovodem mistra Jana Husa do Kostnice. Jan z Chlumu úkol od císaře Zikmunda přijal, postupně se pak seznamujíce s revolučními myšlenkami mistra Jana Husa. Po celou dobu kostnického pobytu snažil se Jan z Chlumu ze všech sil následně ulehčit mistrův neblahý osud. Jan z Chlumu byl nakonec posledním člověkem, který s mistrem Janem Husem hovořil ještě v předvečer jeho potupné smrti na kostnické hranici v červenci roku 1415.

Hrad Pihel - zbytky zdiva (12/2025)

Po návratu do Čech zastavuje Jan z Chlumu roku 1417 svůj podíl na rodném Svojkově a vstupuje do služeb krále Václava IV. a jeho manželky Žofie Bavorské (taktéž vytrvalé obdivovatelky revolučních myšlenek mistra Jana Husa). Jan z Chlumu stává se purkrabím na královnině hradě v Mělníce (od dob Karla IV. věnné město českých královen). Snad ještě od krále Václava IV. († 1419) získává Jan z Chlumu hrádek Pihel, nedaleko České Lípy (a jeho rodného hrádku Svojkova). Poprvé se Jan z Chlumu na hradě Piheli připomíná roku 1421. Pihel návazně sehrál, právě díky osobě Jana z Chlumu, důležitou úlohu v počátku husitských válek v severních Čechách. V červnu roku 1422 byl Janův hrad Pihel obsazen husitskou posádkou, která se zde udržela více než jeden rok. Pro husity měl Pihel značně strategický význam, protože ležel v těsném sousedství České Lípy katolíka Hynka Hlaváče z Dubé. Roku 1422 se na páně Hynkově hradě Lipý konal sjezd protihusitské šlechty. V prosinci 1422 u hradu Pihele stály husitské oddíly znovu, buď aby ho opětně dobyly, nebo aby dále posílily zdejší husitskou posádku. Husitská posádka, která byla dlouhodobě trnem v oku nejen bohatému městu Žitavě, se na hrádku Piheli připomíná ještě v srpnu roku 1423, kdy byla navíc posílena odhodlanými husitskými bojovníky z nedaleké České Kamenice. Nedlouho poté ale zřejmě odpůrci husitů dlouhodobě vzdorující pihelský hrádek dobyli a zničili. Na podzim roku 1423 totiž připojil Hynek Hlaváč z Dubé (umírá v listopadu roku 1423) pustý hrádek Pihel a přináležející panství k České Lípě. Samotný pan Jan Kepka z Chlumu svůj někdejší pihelský hrad o moc déle nepřežil, snad zemřel už někde před lednem roku 1425. Zboží pihelské (obsahující někdejší hrad a tři vesnice) patřilo ještě roku 1455 k České Lípě. Při soupisu majetku Jindřicha Berky z Dubé a na Milštejně z roku 1455 se uvádí ves Pihel již bez zmínky o někdejším hradu. V letech 1457 a 1461 se po pustém hrádku píše ještě Hynek z Házmburku a na Piheli. V roce 1502 (velké dělení rodového majetku mezi syny a vnuky Jindřicha Berky z Dubé) bylo pihelské zboží přiděleno k blízkému Sloupu, roku 1552 je uváděn již jen hospodářský dvůr Pihel. Sloup drželi Berkové z Dubé až do roku 1616.

Hrádek Pihel nebyl po svém násilném vyvrácení nikdy obnoven. K obnovení pevnůstky zřejmě nebyl pádný důvod, husité navíc roku 1426 obsadili samotnou mocnou sousední Českou Lípu. Pevné pihelské zříceniny pozvolna chátraly až do 17. století, kdy kamene z pustého pihelského hrádku začalo být pragmaticky využíváno ke stavbám v okolí (vznik mlýna, přestavba pivovaru …).

Hrad Pihel - zde stávalo věžovité stavení, které mělo sloučenou obytnou i obrannou funkci (12/2025)

Vzhledem k předpokládané nedlouhé existenci pihelského hrádku se v jeho historii uvažuje pouze o jedné stavební etapě. Odborná literatura váhavě řadí zaniklý, tajemstvím obestřený, hrádek Pihel buď do skupiny donjonové dispozice, popř. do skupiny hradů s palácem jako hlavní obytnou a obrannou stavbou. Na základě terénní konfigurace (lokalita dnes částečně narušena mladším lomem) se předpokládá, že hrádek byl dvoudílný – předhradí a obytné jádro hradu. Stavebním materiálem byl místní čedič, tuf a pískovec z blízkého okolí. V předhradí můžeme předpokládat spíše konstrukce z méně trvanlivých materiálů (dřevěné, hrázděné). Dosavadní vědomosti o někdejším hradu zůstávají velmi fragmentární a značně ztěžují pokusy o případnou rekonstrukci jeho někdejší podoby. I již velmi skromné pozůstatky pihelského hradu ale stále vypovídají o pečlivosti stavby a jeho zámožném staviteli. Na stavbu nevelkého šlechtického sídla byly mj. použity pečlivě přitesané pískovcové kvádry, velmi kvalitní vápenné pojivo, použita byla keramická střešní krytina, k vytápění hradních prostor sloužila kachlová kamna.

Hlavní obrannou a obytnou budovou hradu Pihel byla mohutná podsklepená věžovitá stavba (uvažovaně minimálně se dvěma patry), o úctyhodných rozměrech cca 10 x 16 m. Tato impozantní stavba (pokud by se dochovala) by jinak nevýrazný hrádek Pihel zařadila bok po boku takovým jedinečným hradním objektům jakým je např. Pajrek (rozměry věže 16 x 16 m) nebo Vítkův Kámen (rozměry věže 14 x 17.5 m). Do mohutné věžovité stavby se mohlo vstupovat dveřmi v patře, které mohly být spojeny padacím můstkem se sousední stavbou (dřevěnou či hrázděnou), vystavěné na drobné vyvýšenině západně od věžovité stavby, oddělené od její mohutné masy mělkým příkopem. Pro názornost - vznikla by vlastně podobná komunikační situace jako např. na hradě Karlštejně, kde se z horního patra níže položené menší věže vstupuje po můstku do nižšího patra velké věže.

Hrad Pihel - vrch se skromnými zbytky středověkého hrádku

Zřejmě až z pozdějších neklidných dob pochází nízký val (zachován u jižní paty kopce, naproti současným chatkám). Předpokládá se zde dodatečné husitské opevněné podhradí, zvětšující mj. obytnou a užitnou plochu výše položeného pihelského hrádku.

K pasivní obraně hrádku Pihel též svou měrou přispíval Dobranovský potok (a jeho mokřiny), protékající západně velkým obloukem kolem jeho úpatí. Potok dodnes napájí i rozlehlý Pivovarský rybník (cca 8 ha), který je uvažovaně nejstarší rybníkem v celém širokém okolí. Na Dobranovském potoce stával dříve vyhlášený mlýn (prvně doložen roku 1676; zbořen roku 1960), k jehož výstavbě měl mj. posloužit i opracovaný kámen z dávno zaniklého pihelského hrádku. Pod pihelským vrchem se dodnes nachází zvolna chátrající budovy jindy vyhlášeného pivovaru (založen před rokem 1604 pány z Dubé; činnost ukončena roku 1926). K hospodářské prosperitě obce nakonec přispěl i samotný opuštěný vrch Pihel, na jehož jihozápadní straně byl otevřen kamenolom, který část bývalého hradního areálu nakonec také pohltil. Pihelský vrchol byl systematicky zalesňován až někde od konce 19. století, na starých kresbách je na jeho holém vrchu opakovaně zachycován nezvykle vysoký dřevěný kříž (údajně vztyčen na památku nešťastných milenců, kteří se zde vrhli ze skály …).

Hrad Pihel - vlevo umělá plošina (11/2022)

Velkým badatelským otazníkem dlouhodobě zůstává také vedení původní přístupové komunikace na někdejší pihelský hrádek. Odborná literatura se přiklání spíše k variantě vedení cesty po jihozápadním svahu kopce (někde ve směru od mladšího pivovaru), dnes zčásti poničeno mladším lomem. Profesor Tomáš Durdík vnímá přístupovou cestu spíše ze strany východní, kde by byla mj. snadno hájitelná z výše položené věžovité budovy. Obě varianty předpokládají vyústění strmé přístupové komunikace na umělé plošince (tzv. předhradí), na jižní straně vrcholu. K nezbytnému zásobování výšinných hradů vodou ve středověku běžně sloužívaly rozměrné cisterny nebo hluboké studny. V případě kvalitně vystavěného hrádku Pihel bych se osobně přikláněl spíše k existenci studny (převýšení hradního vrcholu vůči hladině níže protékajícího potoka obnáší stavebně akceptovatelných cca 40 m).

Roku 1973 proběhl ve zříceninách Pihele drobný zjišťovací archeologický průzkum (František Gabriel; CL). Došlo k nálezům velkého množství červeně malované keramiky, dveřního kování, podkov, hrotů šípů, části brnění, kachlí … Některé z těchto nálezů bývaly dříve vystaveny v muzeu na nedalekém hradě Oybin. Mj. byla odkryta část zdi o síle cca 200 cm, s rozšířeným základem. V místech hlavní věžovité hradní budovy byly nalezeny četné střepy prejzů (střešní krytina). František Gabriel a Jaroslav Panáček později vydali poutavou knihu Hrady okresu Česká Lípa (ARGO, 2000), ve které je mj. podrobně zpracován i zaniklý hrádek Pihel.

Hrad Pihel - pod listím lehce prosvítají zbytky zdiva (12/2025)

FOTOGALERIE

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

• Cesta: Pěšky či na kole: Přímo ke zřícenině hradu Pihel nesměřuje turisticky značená cesta. Na osamělý dominantní vrchol se nejčastěji přichází strmou lesní pěšinou z jižní strany, od chatové osady. Stejnojmennou obcí, těsně pod hradním vrchem, ale prochází modře značená trasa, běžící z České Lípy do Sloupu v Čechách, po silnici pod kopcem vedou oblíbené cyklotrasy č. 3062 a č. 3053. Autem: Automobil lze zaparkovat přímo v obci pod hradem, kupř. u turistické informační tabule. BUS zastávka „Nový Bor, Dolní Pihel“ nachází se hned pod hradním vrcholem, u křižovatky silnic. Nejbližší vlakovou stanicí pro dosažení zádumčivé zříceniny hrádku Pihel zůstává Skalice u CL (4 km – po silnici – neznačeno), z vlakové zastávky Česká Lípa-střelnice běží do Pihelu M (6.5 km), cestu lze začít též na vlakovém nádraží v Novém Boru - po modré a červené turistické značce (7,5 km). Všechna jmenovaná železniční nádraží leží na frekventované železniční trati Bakov – Česká Lípa – Rumburk (080).
• Identifikace: skromné zbytky hrádku s drobnými pozůstatky zdiva
• GPS poloha:
• Nadmořská výška: 317 m.n.m.
• Ostatní:
• Otevírací doba: vstup bez omezení
• Tato stránka aktualizována: 28.03.2026
• Popisovaný stav k: 12/2025
• Použitá literatura:  Anděl, R: Husitství v severních Čechách: Liberec, SKN Liberec, 1961 / Anděl, R.; Kabíček, J.: Hrady a zámky libereckého kraje: Liberec, Krajské nakladatelství, 1957 / Durdík, T.: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Praha, Libri, 2000 / Fišera, Z.: Skalní hrady zemí koruny české: Praha, Libri, 2004 / Gabriel, F.; Panáček, J.: Hrady okresu Česká Lípa: Praha, Argo, 2000 / Kolektiv autorů: Čas hradů v Čechách: Praha, Horizont, 1995 / Kolektiv autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – díl Severní Čechy: Praha, Svoboda, 1984 / www.ohradech.eu/pihel.html / www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmpihvc / www.pihel.cz / www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/1241-mlyn-v-dolni-piheli / vlastní povrchový terénní průzkum lokality;

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

Autoři projektu Interregion: Lukáš Prýmek, Martin Vaistauer

Technická spolupráce: Jaroslav Runčík

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

Pokud není uvedeno jinak (není uveden autor či zdroj), tak obsah webových stránek náleží autorům Interregionu Jičín.
Veškerý obsah stránek patřící autorům Interregionu Jičín podléhá licenci:
Creative Commons: Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česká republika

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

© 1999 - 2026 Interregion Jičín