Hrad Klamorna (hradiště)

Rozlehlý skalní masív, položený okolo vrchu Mužského, se tyčí vysoko nad údolím řeky Jizery a jeho okrajové pískovcové skály spadají příkře do až stometrové hloubky. Tato dominantní poloha nad krajem, s možností výborné přirozené obrany, lákala od pradávna osadníky, kterým poskytovala bezpečný úkryt. Archeologický průzkum potvrdil, že území bylo osidlováno již v dobách nejstarších zemědělců, kteří zde zakládali hradiště. Jedno z největších se rozkládá na jižní plošině masívu a jmenuje se Hrada. Důkazem, že osídlení zdejší oblasti trvá až do středověku je však hrádek Klamorna, který leží v těsném sousedství hradiště Hrada a jsou tu úvahy archeologů, že by mohlo jít o jeho akropoli.

Klamorna je jedním z několika skalních hradů v oblasti Mužského, z nichž nejznámější jsou zcela jistě nedaleké Drábské světničky. Zbytky menšího hradu Klamorna nalezneme na jižní straně plošiny odkud do údolí vybíhá úzká pískovcová skalní šíje. Ta vytváří i skvělé podmínky pro vedení obrany – jižně i západně spadají vysoké pískovcové skály téměř kolmo do údolí a jsou skvělou přirozenou obranou místa. Jediný přístup na plošinu je od hradiště Hrada ze severovýchodní strany, ten se však nechá velmi dobře opevnit a bránit. V tomto přístupném směru vzniknul již v době hradištní asi 7 metrů široký val s hradbou, který i v dnešní době dosahuje výšky přes 2 metry. Hradba byla sestavena z dřevěné konstrukce doplněné hlínou, na čelní straně zpevněnou z nasucho položených kamenů. V současné době je více jak polovina plochy hradu Klamorna poničena bývalým lomem a bohužel dodnes se o hradu nenašly žádné písemné zprávy a tak lze jeho historii pouze odhadovat. Datace samotného hradu, vybudovaného na místě hradiště, spadá dle archeologického průzkumu pravděpodobně na začátek 13. století. Velmi pravděpodobně byl také hrad na počátku 15. století v době husitských válek obnovován či rekonstruován a používán jako opěrný bod - nedlouho poté však byl i opuštěn.

Ze skromných zbytků skal, zasažených lomem, se již těžko rekonstruuje původní podoba hradu. Za valem je plošina ostrožny dosti nerovná, bez významnějších známek po existenci nějakých staveb. V jižní části šíje nalezneme asi 5 metrů hlubokou nádrž na vodu, tesanou do skály, která má tvar čtverce se zaoblenými rohy a s délkou stran asi 1,5 metru. V zadní části jsou na výrazných skalních pískovcových blocích zbytky čtyř do skály tesaných a zaklenutých světniček, soustředěných kolem výrazné skalní rozsedliny. V místnostech nalezneme také vytesané a bohatě profilované okno, záseky pro dveře a také několik kamenných schodů. Ve středu dvou světniček jsou pak viditelné „kamenné stoly“, zřejmě zbytky původních sloupů, které podpíraly dnes již neexistující strop. Jeden ze sloupů měl kruhový půdorys, druhý pak půdorys čtvercový – na něm lze prý, dle starší dokumentace, spatřit znatelný nápis 1434 (žádnou část čísla jsem však již na sloupu neviděl). Na okrajích skal lze také zaznamenat draže, tedy záseky do kamene, které sloužily pro ukotvení dřevěných hradních staveb.

Výhled z plošiny hradu Klamorna do okolí je fascinující, vlevo seskupení skal s nejzachovalejšími stavebními pozůstatky
(po kliknutí se náhled zvětší)

Jaká byla přesná funkce hradu se lze však jen domnívat - byla snad Klamorna pouhým předsunutým opevněným bodem nedalekých Drábských světniček, nebo oba hrady měly jiného majitele a stály proti sobě, to nechává historie bez odpovědi. Na Klamorně byly provedeny archeologické průzkumy, které z nalezených artefaktů datovaly existenci jejího ranného osídlení již do doby řivnáčské kultury, což je rok asi 2800 př. n. l. První opevnění Klamorny a navazujícího hradiště Hrada proběhlo v mladší a pozdní době bronzové, lidem kultury lužických popelnicových polí (cca 14. – 8. století př. n. l.) - z této doby pochází pravděpodobně i z části zachovaný přední val. Ten byl samozřejmě v pozdější době dále rekonstruován a rozšiřován. Se vší pravděpodobností tvořila v té době Klamorna s hradištěm Hrada jeden opevněný celek, který poskytoval lidem z okolí bezpečný úkryt v dobách ohrožení.

Na hradiště a hrad Klamornu se dostaneme cestou z Drábských světniček, podél okraje pískovcových skal, kudy nás provází červená turistická značka. Asi 1 km od Drábských světniček narazíme na ruiny zajímavého a rozsáhlého areálu Píčova statku a ke zbytkům Klamorny nás odsud dovede krátká odbočka. Areál Klamorny je volně přístupný a to pouze pěšky! Je třeba dodržovat zvýšené opatrnosti, skály jsou zde opravdu vysoké a jejich kraje nejsou nijak zabezpečené!

FOTOGALERIE

Pohled na soubor skal, na kterých stávaly dřevěné stavby hradu Klamorna (8/2014)

Skalní blok se zbytkem tesané světničky (8/2014)

Jedna ze dvou světniček se zbytkem sloupu (8/2014)

Detail místnosti s "kamenným stolem", který býval podpěrným sloupem skalní světnice (8/2014)

Na rozcestí ve skalní rozsedlině mezi místnostmi (8/2014)

Pohled přes zbytek zdi světničky (8/2014)

Plošina skalního bloku hradu Klamorna (8/2014)

Nejvýrazněji zachované architektonické prvky - okno a zbytek sloupu (8/2014)

Okno bylo viditelně bohatě profilované (8/2014)

Pohled skrz jediné zachované okno hradu (8/2014)

Přístup do sklaní místnosti a tesaný reliéf (8/2014)

Pohled do skalní průrvy oddělující jednotlivé sklaní bloky (8/2014)

Nádrž na vodu v jižní části hradu (8/2014)

Přední val (8/2014)

Pohled z předního valu směrem k jediné přístupové cestě (8/2014)

Celkový pohled z dálky na předsunutý skalní blok hradu a hradiště Klamorny (8/2014)

MAPA

OBECNÉ INFORMACE

INTERREGION JIČÍN - soukromé turistické stránky.
Vznik stránek: 28. dubna 1999. Uvedení do provozu: 6.srpna 1999.

E-mail: njorloj@outlook.cz
Na stránkách se neprovádí redakční, jazyková ani jiná korektura. Děkujeme všem, kteří nás podporují v naší činnosti, dopisují, zasílají informace, echa, čtou naše stránky...

HRAD (HRADIŠTĚ) KLAMORNA

SITUACE HRADU

FOTOGALERIE

MAPA

OBECNÉ INFORMACE